Input:

Evidence valutových a devizových operací

1.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

4.4
Evidence valutových a devizových operací

Ing. Josef Horák, Ph.D.

Název účetní jednotky:

Označení:

Číslo:

Zpracoval:

Kontroloval:

Platnost:

Závaznost:

Datum vydání:

Vydává:

Nahrazuje:

Doplňuje:

Počet stran:

Přílohy:

Struktura vnitřního předpisu o valutových a devizových operacích je zaměřena na:

1. Souběžné účtování v české a cizí měně

2. Kurzy pro přepočet cizí měny na českou – k datu účetního případu (aktuální, pevný kurz) a k rozvahovému dni

3. Kurzové rozdíly v účetní závěrce

Poznámka: Základním rozhodnutím pro tuto vnitřní směrnici je volba měny účetnictví (viz "Měna účetnictví").

Jedna z možných variant:

Účetní jednotka zvolila za svoji měnu účetnictví českou korunu.

1. Souběžné účtování v české a cizí měně

§ 4 odst. 12 ZoÚ:

"Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví.

V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen "cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně." Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.

Účetnictví se vede v peněžních jednotkách měny účetnictví a v případech stanovených v § 4 odst. 12 ZoÚ, v platném znění, se vede současně i v cizích měnách.

Varianty:

A)

Účetní software umožňuje účtování obou měn v hlavní knize.

B)

V hlavní knize je účtováno pouze v měně účetnictví, devizové hodnoty jsou tam doúčtovány ručně.

C)

V účetnictví je účtováno pouze v měně účetnictví, devizové hodnoty jsou uváděny pouze v deníku (pokladní deník, deník došlých faktur apod.).

2. Kurzy pro přepočet cizí měny na českou

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění:

  • v průběhu účetního období – k okamžiku uskutečnění účetního případu,

  • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

V případě, že účetní jednotka zvolila za měnu účetnictví jinou měnu než českou korunu (např. EUR – používá kurz vyhlášený či zveřejněný European Central Bank; USD – používá kurz vyhlášený či zveřejněný Central Bank of United States; GBP – používá kurz vyhlášený či zveřejněný Bank of England).

Blíže se problematice funkční měny věnuje směrnice "Měna účetnictví".

2.1. Účtování kurzových rozdílů v průběhu roku – k okamžiku uskutečnění účetního případu

Varianty:

A)

Aktuální obecný kurz ke dni uskutečnění účetního případu, kterým je:

  • u vydaných faktur den vystavení faktury,

  • u přijatých faktur den přijetí faktury,

  • u pokladních operací den uvedený na pokladních příjmových nebo výdajových dokladech,

  • u bankovních operací den uvedený na výpisu ....

Specifické případy:

  • Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).

  • Kurzy ve valutové pokladně řeší vnitřní předpis "Zásady vedení pokladny".

  • Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis "Pracovní cesty, cestovní náhrady".

  • Kurzy pro přepočet cizí měny na českou u cenných papírů a podílů řeší vnitřní předpis "Cenné papíry a podíly".

B)

Pevný obecný kurz, kterým se rozumí kurz

Varianty:

  • měsíční,

  • čtvrtletní,

  • pololetní,

  • roční,

vyhlášený centrální bankou (ČNB) k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. V případě, že účetní jednotka zvolila za měnu účetnictví jinou měnu než českou korunu (např. EUR – používá kurz vyhlášený či zveřejněný European Central Bank; USD – používá kurz vyhlášený či zveřejněný Central Bank of United States; GBP – používá kurz vyhlášený či zveřejněný Bank of England).

Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období.

Pevný kurz je možno i průběhu stanovené doby změnit (vždy musí být uvedeno ve vnitřním předpisu). Pevný kurz musí být změněn vždy v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny.

Specifické případy:

  • Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).

  • Kurzy ve valutové pokladně řeší vnitřní předpis č... "Zásady vedení pokladny".

  • Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis č... "Pracovní cesty, cestovní náhrady".

  • Kurzy pro přepočet cizí měny na českou u cenných papírů a podílů řeší vnitřní předpis č... "Cenné papíry a podíly".

C)

Použití různého kurzu dle jednotlivých účetních dokladů – například:

  • u vydaných faktur bude používán aktuální obecný kurz ke dni vystavení faktury,

  • u pokladních operací bude používán pevný obecný čtvrtletní kurz atd.

Specifické případy:

  • Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).

  • Kurzy ve valutové pokladně řeší vnitřní předpis "Zásady vedení pokladny".

  • Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis "Pracovní cesty, cestovní náhrady".

  • Kurzy pro přepočet cizí měny na českou u cenných papírů a podílů řeší vnitřní předpis "Cenné papíry a podíly".

Rozdíly, které vznikly z důvodu jiného kurzu, než jaký byl použit v okamžiku zaúčtování pohledávky nebo závazku apod., vyúčtujeme do finančních nákladů na účet 563 – Kurzové ztráty nebo do finančních výnosů 663 – Kurzové zisky.

Kurzové rozdíly při postupném splácení pohledávek a dluhů se účtují při platbě (inkasu) na vrub finančních nákladů nebo finančních výnosů:

Varianty:

A) k okamžiku platby,

B) až ke konci rozvahového dne (nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka).

Kurzové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kurzové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle § 60 odst. 1 až 4 PVZÚ, vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2.2. Účtování kurzových rozdílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka (dále jen ke konci rozvahového dne)

Pro přepočet devizových zůstatků ke konci rozvahového dne se použije obecný kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou (pro českou korunu ČNB) v tento den.

Kurzové rozdíly zjištěné ke dni sestavení účetní závěrky se účtují (s účinností od 1. 1. 2002) na vrub příslušných účtů finančních nákladů (účtová skupina 56) nebo ve prospěch finančních výnosů (účtová skupina 66).

Kurzové rozdíly cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne považují za součást ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.

V případě, kdy nebude cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů (skupina 41x).

Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje výsledkově (na vrub finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů).

3. Kurzové rozdíly v účetní závěrce

Zatímco v účetnictví je třeba respektovat při účtování náklady (kurzové ztráty) a výnosy (kurzové zisky), v účetní závěrce je dovoleno vzájemně zúčtovat kurzové rozdíly.

Pravidla jsou vymezena vnitřním předpisem "Vzájemné zúčtování" a "Měna účetnictví“.

Komentář:

Způsob účtování

Je třeba rozhodnout o způsobu současného zachycení měny účetnictví i cizí měny.

Kurzy při přepočtu

Majetek a závazky v cizí měně se přepočítávají na měnu účetnictví. Pokud je měnou účetnictví Kč postupuje se následujícím způsobem:

1. v průběhu účetního období – k okamžiku uskutečnění účetního případu,

2. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka

ad 1. je třeba rozhodnout den uskutečnění účetního případu u konkrétních účetních operací (pokud není tento okamžik vymezen ve vnitřním firemním předpisu o oběhu účetních dokladů),

dále je třeba rozhodnout o používání aktuálního nebo pevného kurzu podle jednotlivých typů účetních dokladů.

ad 2. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se použije vždy platný kurz centrální banky (ČNB).

Kurzové rozdíly ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub (MD) příslušných účtů finančních nákladů nebo ve prospěch (Dal) finančních výnosů. Specifickým případem jsou cenné papíry.

Upozornění:

  • Nesmíme opomenout do účtového rozvrhu zahrnout analytické účty podle jednotlivých druhů měn pro účty, kterých se týká účtování v cizích měnách.

  • V účetní závěrce je dovoleno vzájemně zúčtovat kurzové rozdíly.

V případě, že účetní jednotka používá za měnu účetnictví jinou měnu než Kč, postupuje v souladu se směrnicí "Měna účetnictví“.

§ 24d ZoÚ, zákona o účetnictví stanovuje, kurz přepočtu cizí měny na měnu účetnictví:

(1)  Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

(2)  Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také

a)  kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo

b)  kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(3)  Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

(4)  Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,

a)  ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b)  pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c)  od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

(5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která

a)  k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

1.  bankovní licenci,

2.  povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,

3.  povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

4.  povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,

5.  povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,

6.  povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b)  je Českou národní bankou,

c)  je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d)  je zdravotní pojišťovnou.

(6)  V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.

Od 1. 1. 2024 dochází ke změně vykazování kurzových rozdílů následujícím způsobem v souladu s § 23i ZDP, zákona o daních z příjmů:

(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých

a)  kursový rozdíl není realizován a

b)  poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(2)  Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který

a)  je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,

b)  není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

c)  není v likvidaci a

d)  podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.

(3)  Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím

a)  druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,

b)  období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,

c)  zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem

1.  vstupu poplatníka do likvidace,

2.  účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,

3.  zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo

4.  skončení řízení o pozůstalosti,

d)  posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví,

e)  posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před

1.  přechodem na vedení

Nahrávám...
Nahrávám...