Struktura vnitřního předpisu je zaměřena na:
1. Vymezení souvislostí
2. Tituly, které vedou k účtování o odložené dani
3. Výpočet odložené daně
4. Inventarizace
1. Vymezení souvislostí
Při výpočtu základu daně z příjmů právnických osob se vychází z "výsledku hospodaření před zdaněním“. Zpravidla vždy dochází k úpravě tohoto výsledku hospodaření na daňový základ. Účetní výsledek hospodaření a daňový základ nejsou zpravidla nikdy totožné.
Rozdíly mezi daňovým základem a výsledkem hospodaření před zdaněním (rozdíly mezi účetní a daňovou hodnotou aktiva nebo dluhu) mohou být trvalé nebo přechodné.
Přechodné rozdíly z titulu odlišného účetního a daňového pohledu mohou vést:
Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména
-
rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,
-
a dalších rozdílů – například – opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám (za určitých předpokladů), rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované daňové ztrátě z předchozích let.
Přičitatelné (zdanitelné) přechodné rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období, vedou k odloženému daňovému závazku.
Odčitatelné přechodné rozdíly, které vyústí v částky odčitatelné při určování základu daně budoucích období, vedou k odložené daňové pohledávce.
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.
2. Tituly, které vedou k účtování o odložené dani:
-
Přechodný rozdíl vzniká mezi účetní zůstatkovou cenou (ÚZC) a daňovou zůstatkovou cenou (DZC) dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného. Jedná se o zůstatkovou cenu majetku, který přechází do následujícího roku, čili zůstatková cena majetku vyřazeného nesmí být zahrnuta. Pokud je DZC nižší, znamená to, že daňové odpisování je rychlejší než účetní odpisování; z kladného rozdílu (ÚZC – DZC) vzniká odložený daňový závazek, ze záporného rozdílu vzniká odložená daňová pohledávka. Přechodný rozdíl vzniká i v případě opravné položky k tomuto odpisovanému majetku.
Poznámka: Přechodný rozdíl však nevzniká u dlouhodobého majetku neodpisovaného (např. pozemky). Při zjišťování celkových zůstatkových cen u dlouhodobého majetku buď zahrneme majetek neodpisovaný do ÚZC i DZC, nebo do žádné z nich.
-
Opravné položky k zásobám, které budou v budoucím období prodány (třeba i se ztrátou) – účetní náklady předcházejí daňovým nákladům – vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky.
-
Opravné položky (účetní) k pohledávkám, které se v budoucím období přemění na opravné položky daňové – účetní náklady předcházejí daňovým nákladům – vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky.
-
Rezervy (účetní) tvořené na budoucí daňové náklady (rezerva na záruční opravy, na úroky z prodlení apod.) – účetní náklady předcházejí daňovým nákladům – vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky.
-
Vyfakturované výnosové úroky z prodlení, ze smluvních pokut vstupují do základu daně až při jejich úhradě. Nezaplacené úroky zvyšují výnosy, ale nezvyšují daňovou povinnost, ta je odložena na budoucí období – vzniká odložený daňový závazek.
-
Nezaplacené pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění – zvyšuje základ daně – vzniká odložená daňová pohledávka…